Džihiro se stěhuje se svými rodiči do nového domu. Bohužel však zabloudí po cestě a schodou okolností objeví staré nástupiště. V domění, že jsou už na místě, se vydají po cestě směrem k domům za nástupištěm. Brzy se ale ukáže, že jsou to jen samé prvotřídní restaurace plné skvělého jídla; nikde v okolí však není živáčka. Přesto se její rodiče začnou cpát jídlem. Džihiro se rozhodne projít kolem, když tu se náhle odevšad začnou vynořovat černé stíny. Když doběhne k mamince a tatínkovi, uvidí jen dva vypasené vepře narvané do šatů.
Džihiro se dostala do světa lazní pro bohy, a aby zachránila sebe i své rodiče, bude muset pracovat pro Yubabu, majitelku lázní.

Můj verdikt: Tahle pohádka byla první, kdetou jsem z japonské tvorby viděla. Tehdy jsem ale ještě byla příliš malá, abych to brala vůbec v úvahu - i tak ve mě zanechala stopu. Protože něco tak neskutečně jiného, zároveň originálního a kouzelného, by jsme se od našich tvůrců, či od Disney nedočkali.

Moja prvá "rozprávka" od Miyzakiho bola Mononoke, ale tento film mám ešte radšej, už som ho dlho nevidela
Idem si ho pozrieť, si ma inšpirovala 