Už vím, co prve říci jsi chtěl.
Už vím, co vlastně chceš.
Aby náš vztah , daleji prý spěl?
Někomu jinému na nos to věš.
Koho asi se mám ptát
zda-li dá mi rozhřešení?
Každý se mi bude smát.
Každý zná mé potěšení,
Když z hrdla teče vroucí krev
Neovládnu svoje touhy
Nerozeznám křik a zpěv
Na rukou mám rudé šmouhy.
Zdá se ti přitažlivé upíří tělo
Polibek na rty chceš mi dát?
Obejmoutby se ti chtělo
Jenom sám sobě budeš si lhát,
řekneš-li si: Mám tě rád.
A ráno už nebudeš tím, čím jsi býval
Sežehlý zevnitř na troud kosti
V žilách ti nepoproudí ta samá krev, co jsi míval
každičká věc bude ti k zlosti!
Zabiješ otce, matku i sestru svou
nebudeš se toho štítit
A možná i mě, lásku svoji jedinou
Nebudu tě moci chytit.
Zapoměň na nás, zapoměn na mě, tak!
Sníh zakryje široko dlani
Brzičko v poli dozraje mák.
A pak nevzpomeneš si ani,
že měl jsi nějaký zmar.
Že v jiných dobách.. Snad mohli jsme být pár.

