Bylo to přesně včera, kdy se mnohočetné bandy andělů, čertů a Mikulášů vyvalily do ulic. Z každé strany se ozývaly zvonečky, řetězy a přestrašidelný Brrrl čertů. A tam, někde ztracená mezi nimi, jsem byla já, moje velice dobrá kamarádka Katka a Kiki-sempai.
Samozřejmě že jsem byla čert :) Nicméně jsem byla už po třetí návštěve šíleně unavená. Z mého krásného hlasu zůstalo jen jakési syčení (podobné vypouštění nafukovací matrace). Přesto bych mohla říct, že mě děti bavilo děsit (ale jenom malinko).
A hlavně jsem si díky hodným a velice štědrým rodičům dětí našetřila i na nějaké ty dárky, které teprve budu muset koupit.. Ale o tom snad jindy.
Zpátky k našemu triu. Jak si snad umíte představit, došlo i k několika problémům. Záměna jména Tomáš a Tobiáš? To byste se divili, jak jednuduché je to splést. Na denním pořádku. Nebo třeba dítě, které se rozpláče už jen z pohledu na Mikuláše? I to se může stát. A taky to, že andělovi padala hvězda, Mikulášovi se rozpadala hůl a obočí a čert ztratil svoji začerňovací tužky...
Nechci vás od chození 5. prosince odradit! Naopak, můžu říct, že nám tohle Mikulášské radovánky oveselily vánoce.
Vaše Slovča :D


ČERTík, který syčí jako když vypouštíme matraci?! Jo to bych chtěla vidět na vlastní oči! xD :))