Slunce dnes jen zářilo, teplota pomalu stoupala, pofukoval jemný větřík, který pročesával letní listí. Otevřeným oknem se vinula melodie klavíru. Já a má mladší sestra jsme procvičovali hru. I když byla Rút o pět let mladší, výborně jsem si s ní rozuměla, navíc jsme toho měli tolik společného, hra na klavír, koně, knihy, malování a mnoho dalšího.
Zrovna jsme hráli naši oblíbenou skladbu, když nás zavolal otec. Stál ve dveřích salónku a díval se na nás.
"Běžte ven, vždyť je tak hezky. Užijte si toho počasí, dokud můžete." Otec se na nás usmíval. Rút dál hrála a poslouchala na půl ucha.

