Nenávidím. A miluji.
13. prosince 2011 v 20:11 | Slovča | Čas pro slovaKomentáře
Jejda, to je teda dost prekérní situace.. Nejspíš by bylo nejrozumnější zachovat se podle rčení:
"Sejde z očí, sejde z mysli", nemyslíš?
Tohle je situace, které se... opravdu bojím. Že se do mě nějaká dívka zamiluje a já ji budu muset odmítnout. Nerad to dělám a ještě víc to nesnáším, protože odmítám kvůli něčemu, s čím se sám jen těžko smiřuju a co sám vlastně nijak nemůžu ovlivnit.
Výraz kopat za jiný tým jsem odhadl už předem, kupovidu (i když vlastně ne... taky kopu... ale tajně).
Ani si nedokážu představit, jak nepříjemné to musí být... z té strany dívky, která miluje. (Na druhou stranu, jak moc je to odlišné od skutečného odmítnutí?)
Milování je svině... Říká se, že srdci neporučíš...
[4]: Jenže ono z mysli nesejde... ne vždycky a možná naopak když sejde z očí, uvízne v mysli ještě víc...
Jak to nazvat? Řekl bych, že je to prostě jednostranná zamilovanost/láska, která druhým nemůže být opětovaná. Latinsky to dohromady nedám... matematicky by to mohla být implikační láska (z A vyplývá B, z B nevyplývá A, kamarádka mě s tím pojmem seznámila, velice pěkné, ne?).
Hodně štěstí při zapomínání a odmilovávání, pokud se tedy odmilovat chceš :)

Tak ten můj "taky kope za jiný tým", bohužel ještě v dalším, úplně jiném smyslu ;) Mimochodem jsem s ním prvně byla spíš z přátelství,ptz. on mě nemiluje a když se vrátil k té,kterou miluje,tak já zjistila,že vlastně miluju jeho... At' žijou vlastňáky ;)