Noční express
6. března 2012 v 14:02 | Slovča | Čas pro slovaVlaky jezdí, sem a tam, to je přece jasná věc. Někdy ráno, jindy v pět odpoledne. Když brzdí, tak hrozně piští, a hodně lidí ani neví, jak se v nich otevírají dveře. Jsou plné podivných bytostí, co nejezdí autobusy ani auty, z velké dálky a přesto ne letadlem.
Když se vžijete do mě, možná si to dokážete představit, byť bude třeba se vybavit se fantazií. Nebo vlastní zkušeností.
Vlaky jsou vlastně krásné. Nikdy však nejsou tak kouzelné jako v noci - když ležíte, pod polštářem hlavu a na displey rádiobudíku poblikává zeleně druhá ráno. Vy jste v zhůru, ať už k tomu máte jakýkoliv důvod; ostatní ne, všichni spí. Městem prosakuje noční klid, jen sem tam štěkne pes, vylekaný z vlastního stínu. A ta chvíle, zvláčněla blížícím se spánkem, na který se zase chystáte, a zároveň zjitřelá probuzením je jaksi magická: V té chvíli slyšíte z dálky, tiché ševelení vlaku, klouzajícího po kolejích.
Kdo asi v takové chvíli sedí ve něm? Odkud jedou a kam míří ty zvláštní individua? Ve dvě ráno v noci. Nejspíš osamělí, hlavy skloněné v polospánku pod poblikávajícími světly vlaku. Ve deseti vagónech spousta kupé a jen hrstka pasažérů jedoucích do neznáma.
Slovča.
Komentáře
Já úplně miluju tyhle noční zvuky... :) Když jsem spával v ložnici rodičů, poslouchal jsem, jak jezdí auta. Přišlo mi to hrozně meditativní a příjemné... a tak trochu melancholické. Svým způsobem mě to hrozně dojímalo :)
Vlaky musí být zajímavé :)
wow superr článek ! Hrozně se mi lbí nápad vlaky ![]()

Moc krásný článek na pěkné téma, skvělé zamyšlení.. Nikdy mě nenapadlo nad tím takto přemýšlet..:) Článek chválím, je úžasný..:)